pondělí 29. května 2017

Na terase...

... a na zahradě jsme teď každou volnou chvíli...

Pořád něco kvete... Letos mi začaly kvést i nové druhy orlíčků, které jsem dostala od kamarádky...

Ale jinak je hrozné sucho... Nakoupila jsem si sice pár dalších rozkvetlých letniček, ale jinak se snažím dál osazovat tak, aby to nebylo náročné na zalévání a případně mě nemrzelo, když to zmrzne, uschne nebo prostě z jiného důvodu zajde. Takže sukulenty a rostliny, které se mi na zahradě samovolně množí. Takže jsem takto osázela i starou klec a doplnila ji drátovanými ptáčky.




























pátek 14. dubna 2017

Po více než dvou letech...

... jsem (si) opět ušila tašku... Mám radost...







Šila jsem z toho, co jsem měla doma. Krásnou látku na vnějšek jsem doplnila látkami recyklovanými – rozstříhala jsem staré rifle a šaty, které jsem sice milovala, ale už se začaly trhat... Zrecyklovala jsem i kapsu od riflí...



Střih: Bellet.

úterý 4. dubna 2017

Zahrada čtverečková i nečtverečková...



Pomalu zabydlujeme zahradu, osazujeme záhony a truhlíky. Několik kytiček jsme si s Justýnkou koupily, zbytek truhlíků jsem jarně osázela tím, co se nám na zahradě samo nejvíc množí – petrklíčem a okrasnou trávou. Takže jsem je vyryla z míst, kde nejsou úplně žádoucí, třeba z jahod, a udělala si parádu jinde.









Co se týče užitkových záhonů, vždy trochu bojuju s místem. Sázím sazenice příliš blízko k sobě, ty pak často nenarostou, jako třeba celer, a část záhonu nezvládnu osázet vůbec... Tak jsem letos změnila taktiku – našla jsem si informace o čtverečkové zahradě neboli square foot gardening (info např. zde). V jednoduchosti lze říct, že záhon se rozdělí na čtverce 30 × 30 cm a podle tabulky (těch je na netu spousta) se zasadí daný počet semínek nebo sazenic jedné rostliny. Takže jsem si nakreslila plánek záhonů, naplánovala, co chci vlastně pěstovat a v jakém množství, dohledala jsem si, které rostliny se k sobě hodí (aby si nekonkurovaly nebo si neškodily), nachystala záhony a teď už jen dle plánku seju.  A dopisuju, co jsem kdy zasadila, plus si to fotím do mobilu, abych pak vždy hned věděla, kolik sazenic potřebuju sehnat. Zatím mi to přijde jako super systém, tak ještě uvidíme jaká bude úroda...





No a jinak stále obcházím zahradu a kontroluju, co kde kvete a roste...







neděle 26. února 2017

Jaro na okně...

...a na talíři...



Zatím jsem zasela petrželku, bazalku, rukolu a řeřichu...



Nejrychleji vyroste řeřicha, takže třeba k naší oblíbené vajíčkové pomazánce (od té doby, co máme tři vlastní slepičky, ji děláme docela často).



Nebo na zapečené brambory...



Zahájila jsem práce na zahradě, dala si první letošní kafíčko na zahradě, slepičky necháváme také proběhnout po zahradě – než začneme osévat záhonky :-) A já dnes také první letošní běh – a Justýnka na kole se mnou...

středa 22. února 2017

Naše malá švadlenka...

...loni dostala k narozeninám malý šicí stroj, začaly jsme s látkovýma pytlíkama a později přešly k šitým drobnostem – většinou si je sama namaluje a vystřihne, šijeme spolu, ale za strojem sedí Justy. Sama si je naplní, to ji moc baví, zašije, potom je domaluje fixama na textil nebo přišije knoflíčky...



pondělí 20. února 2017

Kdybych to věděla...

...že bude mít takový úspěch, tak ji dělám už dávno: domácí paštiku... Inspiraci jsem si přinesla od babičky. Játra jsem použila čerstvá. Neustále jsem musela tác domazávat – asi čtyřikrát nebo pětkrát...



Udělala jsem také velmi oblíbené povidlové taštičky. Recept byl kdysi v Albert magazínu, těsto je jednoduché, univerzální (jak jsem později zjistila) a úspěch zaručený:

250 g měkkého tvarohu (nejlépe v kostce), 250 g másla, 250 g polohrubé mouky a špetka soli

Těsto nechám asi hodinu odležet (když je čas), vyválím, potom vykrajuju (já mám formičku, ale lze použít skleničku) a povidly plním taštičky. Na plechu je potřu ušlehaným vajíčkem, peču asi čvrt hodiny na 180 °C. Horké šátečky pak obalím v krystalovém cukru.

Tentokrát jsem udělala šátečky z poloviny těsta, z druhé potom tyčinky. Dochutit se dají dle libosti kořením, sýrem, bylinkama... jenom se musí také přisolit...

A z návštěvy u kamarádky jsem si přinesla recept na bezvadnou pomazánku: Lučina, sušená rajčata nakládaná v oleji, olivy a popř. kapari (sůl dle chuti). Jednoduchá, výborná...




No a dort dostala Justýnka opět od tety Milči – přesně podle představ naší šestileté slečny – na všem musí být Elsa... Uvnitř tak, jak ho máme všichni rádi: vláčný, s lehkým krémem a čerstvým ovocem, které bylo tentokrát ještě máčené v čokoládě...






pondělí 6. února 2017

Sraz šneků...



Věnec tohoto typu jsem viděla loni nebo předloni v časopise a moc se mi líbil. Takže jsem do síně na okno dala sklenici a s Justýnčinou pomocí jsme začaly sbírat...

V lednu jsme si užili nádherné zimní počasí se sněhem, ale když sousedka začala opět silněji vyvádět (téměř každý den na nás buší a sprostě řve přes zeď), začala jsem tušit, že zima začne pomalu končit (to už máme za ty roky vysledováno, na konci zimy prostě začne, to pak stačí když v půl devaté  večer vytírám a ťuknu násadou mopu do kuchyňské linky a ona spustí... Ne, opravdu nepřeháním...) Měla jsem pravdu (teda spíš sousedka :), o víkendu se oteplilo přes den na osm stupňů, a sníh začal rychle tát...

Takže to chtělo nějaký nový věnec a ulity na okně se konečně dostaly ke slovu... Justýnka mi pomáhala, ulity ometala štětcem, jinak už byl potřeba jen korpus a tavné lepidlo...







P. S.: O víkendu jsme se zaregistrovali na geocaching a v neděli jsme úspěšně našli první "poklad".

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...